Vzdor? Nedostatek času?

Vzdor? Nedostatek času?

 

PORADNA CHŮVY

Trápíte se, zda své ratolesti věnujete dostatek času, péče a pozornosti tak, jak byste jako správná matka měla? Bojíte se, aby si kvůli Vám Vaše dítě neneslo do svého budoucího života nějaká traumata z dětství? Řešíte, co je v chování vašeho potomka normální a co už je na hraně? V naší poradně Vám vše rádi vysvětlíme…

Na Vaše dotazy odpovídá PhDr. Ľubica Kurucová.

 

Máme 2,5letého syna, který se poslední dobou chová hystericky a urputně. Například když se vydáme na hřiště a začne pršet, řeknu, že už půjdeme domů, a on se začne vztekat, vzpouzet, prohýbat, je nemožné ho chytit (obzvlášť když v druhé ruce musím nést odstrkávadlo a přebalovací tašku přes rameno). Když už ho chytnu a nesu, vzteká se tak, že mi nezbyde než ho pustit na zem, načež se vydá zpátky na hřiště. Honíme se takhle v dešti 20 minut. Nemůžu dělat, že odcházím sama, protože by vběhl pod kolemjedoucí auta. Nebo ho chci vykoupat a on se vzteká, že ve vaně nebude, a leze z ní pryč. Pokud ho chci v tu chvíli přesvědčit, aby mě poslechl, začne až hysterický řev, při kterém lká a začne se brekem dusit. Co s tím?

Odpověď: Chování Vašeho syna je naprosto přirozené. V batolecím věku je charakteristickým projevem vzdor, jako symptom prosazování si svého já. Milá maminko, vystupujte především jako autorita, kterou musí Váš malý vzdorovatel respektovat. Nekřičet, nenadávat, ale musí Vás poslechnout i donucením, pak je důležité chlapečka pochválit.  On časem pochopí, že poslechnout maminku znamená, že bude pochválen slovně i manuálně (pohlazení, objetí). V předškolním věku již zpravidla tento urputný vzdor ustupuje, ale zatím je nutné obrnit se trpělivostí.

 

Téměř od narození dítěte pracuji, sice částečně z domova, respektive s volnou pracovní dobou, ale nemůžu být s dítětem celý den. Jsem s ním ráno zhruba dvě hodiny po jeho probuzení (7.00–9.00). Poté je přes den buď s chůvou (na kterou je zvyklý odmala), s babičkou nebo s tatínkem. Odpoledne v 15 hodin jde spát a spí až do 18 hodin, kdy už jsem doma a trávím s ním zbytek dne, dokud ve 22 hodin neusne. O víkendech jsme také spolu. Mám však výčitky kvůli tomu, jestli se mnou tráví dost času, a také proto, že jiné maminky jsou na mateřské. Mám obavy, zda není traumatizovaný, že odmala maminku vídá jen takto. Máte nějaké zkušenosti s tím, jak dítě ovlivní do budoucna fakt, že útlé dětství trávil se čtyřmi různými lidmi (táta, máma, babička, chůva), a ne jen s maminkou?

Odpověď: Milá maminko, jistě ideální je, když má děťátko pocit jistoty, bezpečí u maminky, ale když to není možné, tak především musí být nablízku jiný člověk, tj. chůva, babička, tatínek. Vaše děťátko má tudíž pocit blízkého člověka, který mu projevuje lásku a pocit jistoty. Jeho emotivní vývoj není ohrožen citovou deprivací, pokud vyrůstá ve společnosti blízkých lidí, kteří se mu láskyplně věnují.

[/mp_span] [/mp_row]

Žádné komentáře.

Zanechte komentář

You must be Logged in to post a comment.