Vývojová stadia a formování osobnosti

Vývojová stadia a formování osobnosti

PORADNA CHŮVY: VÝVOJOVÁ STADIA A FORMOVÁNÍ OSOBNOSTI

Stadia vývoje, kdy se děti začnou vymezovat vůči rodičům, bývají velmi náročná pro všechny zúčastněné, ať se tak děje v první fázi vzdoru v období kolem tří let nebo v pubertě. Přitom je velmi důležité zachovat se správně, ale zároveň nic nepodcenit. Jak tedy přistupovat k malému vzteklounkovi a k dospívající slečně?
Na dotazy odpovídá PhDr. Ľubica Kurucová.
Dobrý den, mám 3letého syna, který se v poslední době hodně vzteká a ve vzteku je agresivní. Když není po jeho, začne dupat, házet věcmi, bouchat pěstičkami a nezdráhá se ani praštit člověka (mě, svého otce, babičku). Vždy, když to udělá, ho buď pošleme na hanbu, nebo s ním nemluvíme, případně mu ukážeme, jak bolí, když někoho bouchne. Je to přirozené vývojové stadium? Jak s ním správně jednat v takové situaci? Od září má nastoupit do školky, tak se obáváme, aby nebyl takto agresivní třeba k dětem, když mu nebudou chtít půjčit hračku. Děkuji.Milá maminko, Váš chlapeček je v typickém vzdorovitém věku a prosazuje své „Já“. Jistě, když uhodí člena rodiny, tak musíte použít kázeňský trest, ale nedoporučuji s ním nekomunikovat. Pro dítě jeho věku je tento druh trestu ještě nepochopitelný, a tudíž velmi stresující. Zákaz jeho oblíbené činnosti vidím jako výchovné řešení. Co se týká nového kolektivu ve školce, jistě se tam bude prosazovat, ale kolektiv dětí a jejich chování prospěje k jeho socializaci a zařazení do kolektivu. Důležitý je také správný pedagogický přístup paní učitelky ve školce. Batolecí věk vzdoru bude pomalu ustupovat předškolnímu věku a Váš chlapeček se začne chovat jako předškoláček, tj. přijdou první kamarádské vztahy, nové zájmy a koníčky, vzor v chování jiných dětí, pochvala paní učitelky jako motivující faktor. Přeji Vám pevné nervy ve výchově Vašeho chlapečka. 

Dobrý den, naše patnáctiletá dcera se nás začala stranit. Vyžaduje, ať klepeme, když jdeme k ní do pokoje, často se v něm zavírá, na všechno nám odpovídá jednoslovně, odmítá o víkendech jezdit na rodinné výlety. Máme si dělat starosti, nebo je prostě „jen v pubertě“? Když se s ní snažíme navázat řeč, tváří se, jako bychom byli obtížný hmyz. Přitom dřív jsme měli krásný vztah. Měla jsem obavy, zda třeba neužívá drogy, tak jsem si dovolila podívat se jí do věcí. Nic závadného jsem nenašla a ani na ní nepozoruji žádné známky užívání návykových látek. Děkuji.

Vážení rodiče, Vaše dcera je ve věku, kdy se formuje její osobnost, a podle Vašich informací inklinuje k introvertnímu chování. Chápu Váš strach, když nerozumíte tomu, proč se tak chová, ale myslím si, že klepat na dveře pokoje mladé slečny patří již ke slušnosti rodičů. Je nutné respektovat její intimitu a její svět, který Vám zatím odmítá otevřít. Pokud ji budete sledovat a nutit k rodinným činnostem, setkáte se s odporem a rebelstvím. Možná by bylo rozumné pouvažovat o návštěvě školního psychologa nebo psychologické poradny. Odborník si najde cestu do jejího světa, který uzavřela před Vámi, a pomůže jí začít o svém světě hovořit. Až její osobnost dozraje, tak si cestu k sobě najdete, ale to již možná nebude Vaše upovídaná holčička, ale introvertní slečna, která své emoce bude projevovat opatrně, lakonicky. Věřte mi, že ani ona to nemá v této fázi psychického vývoje vůbec lehké. Pokuste se vzpomenout na vlastní emotivní problémy v jejím věku a snažte se respektovat její formující se osobnost chápajícím a laskavým přístupem.

Žádné komentáře.

Zanechte komentář

You must be Logged in to post a comment.